7. prosince 2013

Přispějte na nemocné děti. Značka: ale neptejte se, kam peníze půjdou

Dobré odpoledne,
asi jsem cynik, ale jestli mě nechává něco úplně chladnou, pak jsou to pouliční prodejci tužek, přívěšků atd. - "výběrčí" na charitu. Nedávno u nás v práci byla skupinka mlaďáků s pochybnou kasičkou a přívěšky. "Zakoupením pomůžete nemocným dětem."
"Jak - nemocných?" ptám se. "Leukémie?"
"Nooooo joooo... asi."
"A a co ty peníze vlastně půjdou?" zajímám se dál.
"No na ty děti, ne."
"Jak s nimi bude naloženo," nevzdávám to.
"No prostě jim pomůžete..."
Parta podezřele rychle sbalila přívěšky a nebylo po nich ani vidu. Netvrdím, že to určitě byli podvodníci. Ale rozhodně nepůsobili věrohodně.




To je tak, když se přestěhujete do většího města. Na jednom rohu vás vyzývají, ať pomůžete dětem, na dalším, ať pomůžete seniorům a o pár metrů dál může vaše peněženka pomoci opuštěným pejskům. Zpočátku poslušně vytahujete peněženku, protože je vám hloupé odmítnout. Později s díky a omluvou odmítáte a nakonec je všechny bez mrknutí oka ignorujete.

Řekněte mi třeba o povodních, co je potřeba, a já nakoupím balenou vodu, košťata a co já vím. S dobrým pocitem přispěju ověřeným sdružením jako je Světluška, Charita nebo projektu Pomozte dětem.

Neznámé organizace zkrátka nemají mou důvěru. A to ne proto, že bych je hned pokládala za podvodníky. Já totiž moc nevěřím, že jsou ty peníze efektivně využity. Moje kamarádka je velká filantropka a s přítelem jezdí pomáhat do Afriky. Nedávno uspořádali na další takovou cestu veřejnou sbírku. Vybralo se 23 tisíc. To je pecka, řeknete si. Jenže pak se dozvíte, že 20 tisíc spolkly letenky a za zbylé 3 tisíce koupili pár dek pro místní děti. Není to málo? Neudělali by líp, kdyby adoptovali dítě třeba na dálku? Nebo peníze předali nějaké neziskovce, která dokáže celou pomoc lépe zorganizovat, třeba Člověku v tísni? Nechci být hnusná, ale pak mě napadne, že to by si nemohli udělat zajímavý výlet zadarmo...
Ach jo.

3 komentáře:

  1. Souhlasím a nelíbí se mi, že některé organizace vysílají vybírat naprosté nezasvěcence do problematiky. Kupříkladu u nás na škole je problém ten, že pomáháme sdružení "Pomoc dětem", které je vlastně známo tím, že jsou speciální dny, kdy se ulice měst zaplní flákajícími se pubescenty, co ani netuší, na co vybírají. Mně osobně nevadilo 3 roky za sebou prodávat srdíčka, poslouchat nadávky a kritiku, hlavně tedy na pomoc dětem, spíše mi vadilo, že nám nikdo nevysvětlil, na co se vybírá, a co vlastně máme těm lidem říci. Je rozhodně hezké pomoci ostatním, ale raději dám padesátikorunu a nic za to nedostanu, než abych dávala tu stejnou částku za nějakou blbost na klíče, která je taky něco musela stát. Tudíž se tím snižuje ta darovaná částka.

    OdpovědětSmazat
  2. Kam člověk bude (nebude) přispívat si musí hodně dobře nejen rozmyslet, ale také prozkoumat. V žádném případě bych nedávala peníze výběrčím na ulici, kteří nemají potřebné doklady (na vyžádání je musejí ukázat) a zapečetěnou kasičku. I tak... kromě známých srdíček, kytiček a bílých pastelek bych na ulici nekupovala vůbec nic.
    Ona není neziskovka jako neziskovka... bohužel.
    Nejlepší je podporovat známou organizaci, o které si zjistíme potřebné informace a víme, kam peníze přesně půjdou.
    Příběh kamarádky je tristní... nemůže přece dělat sbírku na svoji letenku! To není fér. Peníze bych opět radši dala organizaci. Třeba teď mě nadchl Unicef. Když na jejich eshopu koupíte ručně šité panenky, víte, kolik dětí za vaše peníze bude přeočkováno.

    http://www.jankafj.cz/

    OdpovědětSmazat